Mohlo by se zdát, že už v dneÅ¡nà dobÄ› může jezdit autem každý, kdo si to jenom zamane. Auta se nám nabÃzejà už dokonce i v Äetných reklamách, kdekdo z prodejců se nám dokonce vnucuje, nakolik to jenom jde, jenom aby se mu snad podaÅ™ilo nám nÄ›jaký ten vůz prodat, a tak to vypadá, že staÄà vzÃt penÃze, auto si vybrat, zaplatit a odjet.
Jenže ono to pÅ™ece jenom až tak snadné nenÃ. Auto u nás sice prodajà komukoliv i bez Äekánà a tÅ™eba i s nejednÃm ústupkem zákaznÃkovi, jenže ono to tou koupà nekonÄÃ. A co tedy nesmÃme opomenout, abychom nejen vyjeli, ale také skuteÄnÄ› normálnÄ› jezdit mohli?
SamozÅ™ejmÄ› je tÅ™eba se v prvnà řadÄ› postarat o to, aby takové námi poÅ™Ãzené vozidlo splňovalo vÅ¡echna nezbytná kritéria, co se týká bezpeÄnosti a provozuschopnosti. Což nenà obvykle problém u prodejců nových vozů, ale u autobazarů už se na to moc spoléhat nedá. StoÄené tachometry, zamaskované následky pÅ™edchozÃch nehod, koroze, opotÅ™ebované souÄásti… Je dost toho, na Äem může být zákaznÃk oÅ¡izen. A kdo by to podcenil, doplatil by na to nejpozdÄ›ji pÅ™i servisnà prohlÃdce, po které by se nedoplatil. Pokud by ho takové vozidlo nezradilo jeÅ¡tÄ› dÅ™Ãve.
Pak je pochopitelnÄ› tÅ™eba mÃt Å™idiÄský průkaz. I bez toho se sice Å™Ãdit dá, ale jen do doby, než ÄlovÄ›ka chytnou. A pak by mu to mohlo pÅ™ijÃt hodnÄ› draho, jak vÃme.
Je také záhodno mÃt zaplacené pojiÅ¡tÄ›nÃ, povinné ruÄenÃ, které se vyžaduje, a velice Äasto i dálniÄnà známku, což jsou sice zase jenom formality, které nebránà jÃzdÄ› jako takové, ale zkomplikovaly by život Å™idiÄe, kdyby je nemÄ›l.
A pak je nutno mÃt v autÄ› i povinné vybavenÃ. Aby nebyly problémy, až budeme mà poruchu nebo až nás zastavà pÅ™i kontrole. Je tu vyžadována lékárniÄka, výstražný trojúhelnÃk, nÄ›které nepostradatelné náhradnà dÃly…
ProstÄ› dnes nenà problém koupit si auto. Ale pÅ™esto nenà jednoduché zvládnout vÅ¡e, abychom jÃm mohli jezdit.